Jsou to skoro dva roky od jeho prvního pokusu – dneska se to určitě povede. Vyskočí na svůj pracovní stůl, otevře střešní okno dostatečně na to, aby se jím dokázal dostat ven, zapře se rukama a pokusí se vytáhnout nahoru. Zadýchá se, ale nakonec se to podaří – dostane jedno koleno na červené střešní tašky, záhy druhé. Letmo pohlédne k zemi a mírně se mu zatočí hlava.

Závrať

Ne, Pavle, nemysli na to. Opatrně, aby nic neponičil, se zapře o okenní rám a rukama se chytí horního okraje střechy; na druhé straně je stejný spád jako tady. Vytáhne se nahoru, srdce mu buší jako splašené – co když ho někdo přistihne? Co když někdo vejde do jeho pokoje? Co když spadne? Co když ho uvidí některý ze sousedů a bude si myslet, že se jedná o zkušeného zloděje?