Daniela Bláhová
Centrum handicapovaných lyžařů, o. s.
1) Centrum handicapovaných lyžařů, o.s. se rozhodlo podpořit akci „Žiju stejně jako Ty“, poněvadž chceme široké veřejnosti co nejvíce přiblížit jedno z možných aktivních trávení volného času tělesně postižených a tím poukázat na skutečnost, že člověk s tělesným handicapem, i přes náročné podmínky, které s sebou přináší zimní období, se dokáže i v tomto sportu plnohodnotně vyrovnat zdravé populaci.
2) Podle mých osobních zkušeností se v posledních letech přístupové bariéry mezi zdravou a nemocnou populací výrazně snížily. Napomáhá tomu větší oboustranná informovanost a mravenčí práce neziskových organizací, občanských sdružení a dalších subjektů, zabývajících se touto problematikou. Je nutné však upozornit i na skutečnost, že stále existují instituce, které těmto snahám bezmyšlenkovitě nebo i účelně brání.
MUDr. Milan Cabrnoch
Poslanec Evropského parlamentu
1) Každý z nás zcela přirozeně hledá své místo ve společnosti. Být užitečný je nezpochybnitelná hodnota pro každého z nás. Často na to přicházíme pozdě, tedy až když se objeví problémy a překážky.
Vím velice dobře, že právě pro zdravotně znevýhodněné osoby je zapojení se do společnosti složitější než pro nás ostatní. Vedle důvodů běžných v jiných zemích se navíc potýkáme s dědictvím totalitního režimu, který se k problematice zaměstnávání a zapojení zdravotně znevýhodněných stavěl zády.
Vedle spíše psychologických bariér zapojování zdravotně znevýhodněných do společnosti stojí také administrativní bariéry při jejich zaměstnávání. Sociální pomoc a veřejná podpora zaměstnávání osob se zdravotním handicapem je citlivá oblast. Při nevhodném přístupu může právě tato veřejná podpora namísto pomoci skutečnému zapojení zdravotně znevýhodněných do společnosti bránit.
Akci „Žiju stejně jako vy“ podporuji Stejně jako nadační fond a zaměstnávání zdravotně postižených obecně proto, že chci svým dílem přispět ke změně. Chci se podílet na změně vnímání zdravotně znevýhodněných ve společnosti i na zlepšení jejich šancí být užitečný.
2) Vnímání zdravotně znevýhodněných širokou veřejností je výsledkem vzdělání, osobních zkušeností a společenských vzorců chování. Se současnou situací nejsem spokojen, byť registruji zvláště v posledních letech určitou změnu.
S radostí jsem zaznamenal, že děti se zdravotním postižením již nejsou paušálně soustřeďovány ve speciálních školách, ale vzdělávají se v rámci možností v běžných školách spolu se svými zdravými, často také méně nebo jinak nemocnými vrstevníky. Prospěch je oboustranný – nemocné děti se učí žít mezi zdravými a zdravé děti poznávají zdravotně znevýhodněné vrstevníky a učí se je přijímat jako běžné členy společnosti.
Zásadní oblastí je zaměstnávání. Zde je před námi hodně, ale opravdu hodně práce. Je třeba učit zdravotně postižené o tom, že mohou být užiteční a úspěšní. Současně je třeba učit zaměstnavatele o možnostech zaměstnávat zdravotně znevýhodněné.
Poslední změnu potřebujeme prosadit v běžném životě – na ulici, v restauraci, v divadle. I zde je zdravotně znevýhodněný občanem jako každý jiný a má takto být i vnímán. Hodně jsme již dosáhli, nicméně ještě je před námi dlouhá společná cesta.
Jitka Dubnová
Dílny tvořivosti o. s.
1) Rádi bychom společně s ostatními přispěli k bourání předsudků, kterými většinová společnost staví velké překážky lidem se zdravotním postižením v cestě za pracovním uplatněním a aktivním životem vůbec.
2) Bohužel nemůžeme adekvátně posoudit. Naší cílovou skupinou jsou převážně lidé se zdravotním postižením a lidé po poškození mozku. Těmto lidem poskytujeme výhradně sociální služby. Naše odpověď by nebyla zcela kompetentní.
Jana Flechtnerová
Studio JF
1) Mnoho lidí, zdravých, ale i se zdravotním handicapem, si mylně myslí, že je jejich handicap vyřazuje z běžného života a nedovoluje jim prožívat plnohodnotný život. Člověk jakkoli postižený můze být krásný a v běžném životě užitecný, ale musí mít své tělo rád a být psychicky vyrovnán se svým životním údělem. Za svůj život jsem se ne jednou setkala s tvrzením, že tělesně postizený člověk rovná se „znetvorená obluda“. Ráda bych tento pohled změnila a nechala veřejnost nahlédnout do svého „pestrého“ života. Svoji prezentaci ve fotomodelingu a tentokrat i v modelingu vnímám jako možnost ukázat osoby s postižením ve zcela jiném, nekonvenčním úhlu pohledu a v tomto světle také jako jisté vyburcování „většinové společnosti“ k jinému přístupu k těmto lidem.
2) Myslím si, že vnímání, přístup k handicapované populaci se postupně zlepšuje.
Mgr. Ladislava Halvová
SMŠ Horáčkova 1/1095, Praha 4
1) Protože usilujeme o odborné informování veřejnosti o problematice
vzdělávání dětí předškolního věku s postižením.
2) Podle mého názoru vnímá zdravá populace nemocné s ostychem,lítostí,někdy
se objeví nezájem. Mnoho obav a studu způsobuje neznalost, nezkušenost. Proto vaši akci velice vítám.Určitě registruji změny oproti minulosti, zejména mladá generace a děti vyrůstají ve svobodné společnosti a mají mnohem více možností trávit čas společně ( lidé
zdraví a s postižením) a je to pro ně zcela přirozené, že "být jiný" je normální, že " Žije stejně..."
Věra Heisigová
Diakonie ČCE-středisko Zvonek v Praze 4
1) Naše centrum denních služeb se zameřuje na pracovní aktivity osob se zdravotním postižením a cítíme tak potřebu podpory ostatních organizací mezi sebou navzájem. Hlavním důvodem je navázání nových kontaktů a prezentace našeho centra denních služeb.
2) Podle mého názoru zdravá populace je k nemocné populaci velmi tolerantní a snaží se pomoci. Velkým důkazem jsou mnozí zdraví lidé coby dobrovolníci, kteří docházejí do nemocnic za nemocnými a pomáhají jim tak přenést se přes těžký úděl.Jak jsem výše zmínila, vidím velkou změnu v přístupu lidi coby dobrovolníků i personálu. Myslím si, že mezi lidmi vládne velká empatie neboť se obávají, aby je určitá nemoc také nepostihla.
Pavel Hošek
HZS hl. m. Prahy
1) V mém povolání se velmi často setkáváme s lidmi kteří potřebují naši pomoc a mají nějaký rozsah tělesného nebo duševního postižení. HZS hl. města Prahy proto s takovým typem akcí souhlasí a v možném rozsahu se je snaží vždy podpořit. Za mojí osobu. Já sám mám postižené dítě a vím , jak důležité je dostat tyto lidi někam ven za zábavou a rozptýlením a zároveň ukázat veřejnosti že tito lidé žijí mezi námi a pokud se jim trochu pomůže a vyjde vstříc, mohou začleněni ve společnosti a cítit se dobře.
2. Zapomíná na ně. Dělají se mnohá pozitiva, nové zákony, ale stále je to nedostatečné. Sám za sebe. Jsou potřeba sponzoři. Ne jen pro nadace, ale i pro individuelní případy. Někam napsat žádost, sdělit potřebu, nechat přezkoumat a pak mít možnost získat třeba větší finance na vozidlo. Vím že to jde, ale záleží na osobních známostech a kontaktech. Pozitivní změny jsou. Lidé už se tak neodvracejí od postižených které vidí. Mluví se o nich, vidí je na nákupech, venku, už nejsou jen zavření někde v ústavech.
Jiří Janeček
Radní pro sociální oblast magistrátu hl. m. Prahy
1) Každá akce, která napomáhá soužití mezi lidmi ve společnosti a poukazuje na problematiku určité skupiny obyvatelstva, má obrovský význam. Navíc, když vyzdvihuje schopnosti handicapovaných lidí a „bourá“ společenské bariéry vytvořené z let minulých. Proto jsem se rozhodl tuto akci podpořit a převzal nad ní za hlavní město Praha záštitu.
2) Domnívám se, že přístup většiny z nás se ke zdravotně postiženým diametrálně změnil. Je to hlavně tím, že se o této problematice daleko více veřejně hovoří oproti minulosti.
Ivana Jarešová
Fortuna sázková kancelář, a. s.
1) Fortuna znamená štěstí. My ve Fortuně víme, že, bohužel, ne každý člověk má to štěstí, aby mohl prožívat svůj život bez omezení. Fortuna již od svého založení pomáhá všude tam, kde je potřeba. Akci „Žiju stejně jako Ty“ jsme se bez váhání rozhodli podpořit nejen díky jejímu cíli. Nadchl nás záměr akce, vyzkoušet si na vlastní kůži, jak handicapovaný člověk zvládá běžné denní činnosti, pochopit vnímání „jeho světa“. Mnohdy stačí jen velmi málo, aby zdánlivě nepřekonatelná překážka zmizela a s ní i omezení vyplývající z handicapu – je to POMOC. A to pomoc nejen ve smyslu hmotných prostředků, ale i pomoc ve formě pochopení, ohleduplnosti a nemístných předsudků.
2) Být příslušníkem jakékoli menšiny je nevýhodou. Známkou vyspělé a kulturní společnosti však je, že dokáže zajistit stejná práva a možnosti všem. Není ale nutné čekat na direktivy, každý může přispět svým dílem k narovnání vztahů.
Ve Fortuně vytváříme pracovní příležitosti, které jsou vhodné i pro handicapované nebo pro lidi se sníženou pracovní schopností. Naše zkušenosti jsou velmi dobré a jsme přesvědčeni, že existuje mnoho oborů, kde tito lidé mohou odvádět rovnocenný výkon. Každý zaměstnaný člověk s handicapem dokazuje zdravým lidem, že je stejný jako oni - a tuto přímou konfrontaci považujeme za nejpádnější argument, jakým bychom kolem sebe chtěli vidět co nejvíce.
Roman Ječmínek
KPS media, a. s.
1) Z osobních nebo blízce zprostředkovaných informací víme, jak je složitý život zdravotně postižených spoluobčanů. Tato akce může umožnit zdravým seznámit se s problémy postižených, a to nejenom v jejich zaměstnání, ale i v běžném životě. Navíc jsme si vědomi, že se vlivem různých chorob nebo nehody můžeme rázem ocitnout také ve stejné situaci.
2) Zdraví lidé se ve vztahu k postiženým dělí na tři skupiny. Informované, neinformované a ty, kteří nechtějí vědět. Ti, kteří se již měli možnost s problémy zdravotně postižených seznámit, se buď snaží aktivně pomáhat, nebo problémy alespoň vnímají a nestaví se k nim zády. Neinformovaní se bojí přijít do styku se zdravotně postiženým, protože nevědí jak by měli reagovat a zda budou reagovat správně. Tady je to jenom otázkou míry předaných informací a „tréninku“. Třetí skupina bohužel ani nechce vědět, protože má strach o své svědomí a protože je pro ně „lépe nevědět“. Na většinu z nich však lze také působit a zbavit je strachu z informací o těch, kteří neměli to štěstí zůstat zdravými.
Naštěstí se poslední dobou vlivem mnoha akcí, televizních či rozhlasových pořadů, článků v tisku a podobně, dostávají informace k široké skupině obyvatel. Bude to ale ještě dlouhá cesta, než všichni začnou vnímat zdravotně postižené spoluobčany jako sobě rovné partnery.
Jaroslav Jeřala
B.P.T. , spol. s r. o.
1) B.P.T spol. s r.o. znamená zkratku slov „Bezbariérové Pracoviště Tolerance“, jinými slovy jsme společnost zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. Naším cílem je nejenom zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, ale také ukázat, že i tyto osoby umí odvést velice kvalitní práci a vytvořit stejně kvalitní výrobky jako zdraví zaměstnanci. Zákazník pak nemusí kupovat určitý produkt pouze tzv. z dobrého srdce, ale prostě proto, že je o kvalitě výrobku přesvědčen. Věříme, že je důležité hledět na každého člověk z pohledu jeho schopnosti a ne z pohledu toho, co všechno nemůže vzhledem k jeho omezení.Akce „Žiju stejně jako ty!“ nás oslovila právě z důvodu toho, že chce představit specifický svět lidí s jakýmkoliv handicapem jinak, než je tomu běžné. S tímto pohledem se plně ztotožňujeme a přejeme této akci mnoho úspěchů a doufáme i v její pokračování.
2) Zdravá populace se podle našeho názoru stále dívá na osoby s jakýmkoliv znevýhodněním z pohledu jejich handicapu. Tento pohled je pak následován snahou tyto lidi litovat a pasivně opečovávat. Je pravdou, že za posledních 17 let se tato situace velice zlepšila, ale stále ještě není ideální. Je nutné, aby každý začal nejprve u sebe sama. Právě pro vlastní zažití si jiného pohledu na zdravotně handicapované, a to z hlediska jejich schopností, je akce „Žiju stejně jako ty!“ jedinečnou příležitostí.
Hana Jírovcová
MammaHelp Centrum Praha
1) V letošním roce máme celoroční kampaň Umíme žít naplno, která velmi dobře zapadá do vaší akce. Naše občanské sdružení pamáhá ženám, které onemocněly rakovinou prsu a naším hlavním úkolem je zlepšení kvality života onkologických pacientek. Tato kampaň chce ukázat všem ženám s naší diagnózou, že léčbou rozhodně pro nás život nekončí a umíme se radovat z maličkostí. Ke kampani umíme žít naplno jsme vydaly kalendář, kde jsou naše členky-pacienky vyfoceny v klo-boucích. Klobouky vytvořily samy pacientky, každý klobouk má svůj příběh. Klobouk jsme potřebovaly během nemoci, aby skryl nedostatek vlasů během chemoterapií a teď nám pomáhá k získání našeho sebevědomí.
Proto jsme velmi rádi vyžily vaší nabídky a zúčastníme se vašich dnů "Žiju strejně jako ty ". Na našem stánku se budeme věnovat prevenci rakoviny prsu a budeme edukovat zájemkyně jak mají chodit na prohlídky a učit je jak se mají samy vyšetřovat.
2) V našem případě si myslíme, že nás zdravá populace vnímá dosti pozitivně, protože každoročně onemocní naší diagnózou přes 5000 žen. Určitě se tolik žen za své onemocnění v dnešní době nestydí, i když některé pacienky svoji nemoc v zamě-stnání tají, aby ostatní zaměstnanci neměli obavy, že za postižené budou muset pracovat. Naše občanské sdružení je nyní už známé po celé republice, protože máme svá centra také kromě Prahy, v Brně, Hradci Králové, Přerově, Zlíně a Plzni. Většina lidí hodnotí naše poslání - pomáhat ženám hlavně po sdělení diagnózy a při zařazování do plnohodnotného života kladně.
Libuše Kaprálová
Sdružení pro integraci mentálně postižených, o. s.
1) Akci Žiju stejně jako Ty, jsme se rozhodli podpořit z několika důvodů: Naše organizace pomáhá lidem s mentálním postižením při vstupu na trh práce a víme jak je to někdy těžká cesta z izolace a závislosti k plnohodnotnému a samo-statnému životu. Myslíme si, že jakákoliv osvěta má velký význam a že věta. „Žiju stejně jako ty“ nejsou jen prázdná slova, ale důležité poselství, které je třeba předávat lidem, kteří mají to štěstí a žijí bez
zdravotního postižení.
2) Myslím si, že lidé, kteří jsou zdraví často vnímají lidi se zdravotním problémem jako něco co se jich netýká nebo je to dokonce odpuzuje. Tento přístup podle mě reflektuje naše podvědomé obavy z nemoci. Nevím jak u jiných typů zdravotního postižení, ale u mentálního handicapu se vnímání těchto lidí podle mého názoru přece jen posunuje směrem k lepšímu. Často se setkávám s velmi pozitivním přístupem ze strany např.
zaměstnavatelů. Je to ale velmi individuální a každopádně je potřeba s tímto tématem dále pracovat.
Lenka Kohoutová
předsedkyně správní rady, Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
1)
Stojím u této akce od jejího počátku. Patřím do přípravného týmu, který se podílel na základních myšlenkách akce, je tedy jasné, že akci podporuji, ztotožňuji se s ní a myslím si, že takových aktivit není nikdy dost. Aktivity tohoto typu propojují a sbližují zdravotně postižené se zdravými. Pokud tato akce pomůže alespoň některým z nás změnit náhled na postižené spoluobčany, pak má podpora nebyla zbytečná a měla smysl!
2)
Když jsem kdysi začala pracovat s postiženými lidmi, jeden můj známý se mě zeptal: „ Co Ty teď děláš, v jakém oboru pracuješ?“ Odpověděla jsem, že zaměstnávám a vzdělávám postižené. Můj protějšek lehce pokroutil obličej a politoval mě:
„ Jé to máš těžký pracovat s těma mentálama na vozíčku, to Tě lituju.“ Nejprve jsem myslela, že dotyčného čímsi praštím,
ale pak jsem si řekla, že se podobné názory musím pokusit nějak změnit. Přivítala jsem tedy, že jsme dali dohromady akci Žiju stejně jako TY!. Věřím, že se nám podaří představit velmi důstojně osoby se zdravotním postižením, jako lidi, kterým život nenadělil dostatek zdraví, bohužel, ale jinak jsou to báječní odvážní, stateční lidé, kteří se nezavírají doma kam je občas někteří z nás mají tendenci v lepších případech zavírat. Postižení přes všechny své trable sportují, pracují, vzdělávají se, milují…. Jsem pyšná na to, že mám mezi těmito lidmi přátele. Věřím, že akce pomůže změnit myšlení některých z nás.
Pozitivní změnou pro mě osobně je, že postižení lidé dnes mohou pracovat a vzdělávat se mezi běžnou zdravou populací. Obecně již neplatí, postižený člověk = člověk mimo společnost. Stále ale je co zlepšovat. Těším se na to, až se nebudou postižení lidé bát pracovat, aby za tuto bohulibou aktivitu nebyli potrestání svým posudkovým lékařem.
Jitka Kosejková
Hajští kohouti, ÚSP Háj u Duchcova
1) Protože chceme, aby naši klienti žili co nejvíce normálním životem a ti ostatní, aby viděli kvality lidí s postižením.
2) Myslím, že za dobu mého působení v tomto oboru se opravdu hodně změnilo, běžná populace stále víc přijímá naší přítomnost na běžných akcích jako je I. liga kopané kam chodíme, na kulturních akcích, v kinech divadlech apod. ale i při běžných nákupech a volných vycházkách našich klientů. Vždy se najdou lidé, jejichž reakce je negativní, ale takový budou vždy. Hlavně, že jich je stále méně.
Jakub Koucký
Adrenalin bez bariér
1) Chceme představit svou organizaci a co lidi nejen na vozíku dokáží.
2) "Zdravou" populaci ještě stále dokážeme překvapit. Vnímání je hodně
subjektivní záležitost.
Roman Kříž
Masna Příbram, s. r. o.
1) Ve chvíli, kdy jsme byli osloveni organizátorem této akce, nebyl důvod se dlouho rozhodovat. Zapojili jsme se hlavně z důvodu našeho přesvědčení, že kdo jiný, než prosperující podniky by měli část svých vydělaných prostředků věnovat právě na takové účely.
2) Na tuto otázku je těžké odpovědět. Dle mého názoru došla současná společnost k tomu, že zdravotně postižené spoluobčany vnímá daleko lépe než v minulosti – právě také díky podobným akcím. Ale na druhou stranu musím říct, že lidé s handicapem jsou stále ve společnosti spíše „trpěni“, než aby byli bráni jako rovnocenní spoluobčané.
Tereza Květoňová
Všeobecná zdravotní pojišťovna
1)
Každá akce, která pomůže lidem k vzájemnému poznání, pochopení a bezproblémového soužití ve společnosti je vzácná.Snad se díky naší malé pomoci podařilo alespoň jednomu z návštěvníků zbourat určité bariéry, které stáli v cestě jeho poznání života zdravotně znevýhodněných lidí. Pro obě strany bývají taková setkání obohacující.
2) Dle mého názoru je dnešní doba, na rozdíl od minulosti, naštěstí již daleko za skloněnými pohledy kolemjdoucích.
V dnešní době si těchto lidí vážíme a cítíme k nim obdiv i úctu za to, jak se snaží se svým handicapem vyrovnávat.
Jsme si vědomi jejich síly a nesmírné odvahy, která s jejich životem spojuje heslo „nevzdávat se“.
Leona Machálková
1) Akci Žiju stejně jako Ty“ ráda podpořím, protože je mi sympatická. Rozhodně je dobré takové věci pořádat, protože opět upozorní na spoustu věcí, nad kterými se mi „zdraví“ tak často nezamýšlíme – na toleranci a hlavně ochotu pomoct zdravotně postiženým. Souhlasím s vámi, že víc než než je litovat, je třeba jim porozumnět, v každodenním životě jim vyjít vstříc a chovat se naprosto přirozeně a ne být v křeči, jak nás k tomu vedli za socialismu.
2) Oproti minulosti jsem rozhodně zaznamenala nestovnatelný pokrok. Vždyť jsou to lidé jako my s tím, rozdílem, že mají svá trápení, která jim nedávají tolik svobody, co máme my ostatní a často si toho ještě nevážíme. Už se také neocitají v takové izolaci, jako tomu bylo dříve. Zároveň se domnívám, že tady jsou stále ještě rezervy, jak zpříjemnit život právě zdravotně postiženým.
Mějte se hezky, těším se na akci. S pozdravem Lenona Machálková
Roman Neubauer
OUTDOOR SOLUTION, s. r. o.
1) Jako firma zabývající se od roku 2004 vzděláváním pomocí zážitku a outdoorovými aktivitami pro firemní kolektivy, jsme v minulosti připravovali i akce pro členy sdružení Ictus s jeho zakladatelem Honzou Dohnálkem, který je zapojený do příprav právě akce „Žiju stejně jako Ty“. I přes naši počáteční neznalost problému života lidí po mozkové mrtvici jsme tenkrát v průběhu vlastních akcí na straně účastníků nezaznamenali jedinou překážku, jediné „ne, to my nemůžeme nebo neumíme“… ba naopak. :-) Na akci „Žiju stejně jako Ty“ můžeme ukázat tuto naši zkušenost široké veřejnosti a snad tím pomoci vnést více světla na život lidí po nemoci či úraze a jejich v podstatě minimálně omezené možnosti ve společnosti. Mě osobně ovlivnil kontakt s lidmi kolem Ictus a také několika spolužáky na FTVS UK, kteří i přes své handicapy dokázali to samé, co my. Je důležité dát příležitost k „seznámení“ co nejvíce lidem.
2) Myslím, že lidé se vždy báli a bojí neznámého. Pokud jste se nikdy nesetkali s člověkem po těžkém úraze nebo nemoci, pravděpodobně budete z prvního setkání minimálně nesví, protože prostě nevíte, co si můžete dovolit, jak se chovat apod. Je důležité, aby se tento ostych u nás všech minimalizoval. Mám dojem, že naše společnost urazila na cestě „k pochopení“ velký kus cesty, ale je stále co zlepšovat, zejména financování v oblasti nadací, příspěvkových organizací apod. Já jsem rád, že se naše firma Outdoor Solutions mohla v této sféře zapojit, ať již aktivně projekty pro Ictus a NFOSZP nebo finanční podporou Nadaci Terezy Maxové v roce 2007. V podpoře napříč spektrem hodláme v rámci zaměření naší firmy pokračovat i do budoucna.
Milan Pešák
Radní pro zdravotnictví magistrátu hl. m. Prahy
1) Nejen ve sportovních hrách je možné posoudit kvality těchto lidí, ale i v běžném životě a zaměstnání. Proto podporuji všechny akce, které rozšiřují obzor o zdravotně handicapovaných lidech.
2) V minulosti byl tento problém uměle stavěn na okraj zájmu. Nyní je možné se setkat se zdravotně handicapovanými daleko více v zaměstnání i mimo něj, což dává příležitost většině naší populaci si vytvořit svůj vlastní názor na zdravotně handicapované a také přístup k nim. Mohu tedy konstatovat, že oproti minulosti společnost tyto lidi chápe pozitivněji. A to je důležité.
PHOTOLAB
1) Jakoukoli snahu o to, aby byl život nějakým způsobem zdravotně postižené populace plnohodnotný, stejně jako je ten náš, je dobré podpořit. A je dobré podporovat projekty, které (aspoň podle nás) mají opravdu smysl.
2) Určitě proběhlo mnoho pozitivních změn ve vnímání zdravotně postižených, hlavně díky různým projektům, které se touto problematikou zabývají. V současnosti se lidé díky širším informacím o světě zdravotně postižených více dozvídají, mohou je všemožně podporovat a v rámci možností také integrovat více do světa zdravé populace.
Hana Pirnerová
Pomocné tlapky o. p. s.
1) Nabídka účasti na akci je pro nás možnost předvést veřejnosti i potencionálním klientům možnosti asistence pomocí čtyřnohého partnera.
2) Vzhledem k tomu, že naši pracovníci jsou narozeni od roku 1950-1970 můžeme srovnávat. Zdravá populace, hlavně ta mladší vnímá postižené již „ normálne“ díky tomu, že lidé s těl. I mentálním postižením nejsou již separování a naštěstí jsou mezi námi a alespoň částečně se bourají bariéry jsou vnímání jako součást společnosti. My registrujeme např. velký pokrok v možností pohybu se psy např. v restauracích, obchodech, MHD…již nejsou kladeny zákazy….
Klára Pojslová
TyfloCentrum Praha, o. p. s.
1) Jde o akci, která má širové veřejnosti ukázat, že lidé s nějakým handicapem či znevýhodněním žijí ve stejném světě jako ostatní lidé. To znamená, že chtějí plně využívat toho, co dnešní společnost nabízí (naplnění volného času, realizace na otevřeném trhu práce, kultura apod.). Zde na této akci mají možnost přesvědčit se, že tito lidé to i přes své postižení dokáží.
To je pro nás impuls, proč se takovéto akce účastnit a rozšířit povědomí veřejnosti o osobách se zdravotním postižením. V našem případě konkrétně o osobách se zrakovým postižením a o tom, jak výše uvedeného dosáhnout a mít z toho plnohodnotný požitek.
2) I když mezi širokou veřejností neustále panuje mnoho předsudků a mýtů o osobách se zdravotním postižením, přeci jen si myslíme, že se situace zlepšuje. Není už dnes nic divného, když v MHD potkáte člověka na vozíku, v supermarketu při doplňování zboží člověka s mentálním postižením či v počítačové firmě zaměstnaného člověka se zrakovým postižením. Povědomí společnosti o osobách se ZP se mění, postupně se prolamují bariéry, které zde dříve panovaly, a širová veřejnost si začíná těchto osob všímat a osobně se i podílet na pomoci jim určené. Věříme, že tento trend bude i nadále pokračovat a situace se bude i nadále zlepšovat.
Bibiána Poliačková
Interice Sk s. r. o.
1) Rozhodla som sa podporiť túto akciu z dôvodu obrovského obdivu voči hendikepovaným ľuďom, ktorý nie len stále majú chuť žiť, začleňovať sa do kolotoča života ako zdraví – a niekedy i aktívnejšie ako zdraví ľudia, ale navyše neskonalú silu a chuť napredovať i v športovaní. Keď mám možnosť vyjadriť svoj názor na zdravých a hendikepovaných športovcov tak musím konštatovať, že je obrovský rozdiel v tom ako si hendikepovaní nájdu cestu za cieľom, cestu za svojím snom a všemožne sa o to snažia. Nie všetci zdraví športovci si uvedomujú, kam až môžu siahať možnosti človeka. Moja podpora je hlavne z obdivu v ich silu dokázať to, čo veľakrát nedokážu ani mnohí zdraví ľudia – športovci.
2) Chorí ľudia sa dajú vnímať rozdielne, záleží od typu choroby a postihnutia. Myslím, že je konečne doba, kedy sa viac pomáha, rešpektuje a hlavne podporuje postihnutých ľudí. Ja osobne vnímam postihnutých- chorých rozdielne. Sú ľudia, ktorý prekonajú svoj „osud“ a žijú tak ako im to život umožňuje naplno, snažia sa a bojujú, aby boli spokojní a šťastní. Na druhej strane sú ľudia, ktorí svoj hendikep zneužívajú a stiahnú zo svojím trápením i ostatných. Ľutujú sa a pritom neskúsili, že to ide i inak. V tomto som dosť tvrdá, ale myslím, že každý človek, či zdravý alebo chorý si musí svoju cestu za šťastím a spokojnosťou vybojovať svojou silou a chuťou žiť. Na Slovensku je situácia určite lepšia i čo sa týka bezbariérových vstupov a pohybu postihnutých ľudí na verejnosti. Nie je to však ideálne, na to sa musí ešte veľa vecí pochopiť a prispôsobiť, aby i mali všetci svoje pohodle alebo šancu žiť tak, ako človek má.
Redinová Marie
Pražský klub stomiků FIT-ILCO ČR, o. s.
1) Stomici jsou lidé, kterým byl vytvořen vývod ze střev nebo močovodu na stěnu břiční.
Téma je to dost intimní a do nedávna, téměř tabu.
Problém, o kterém se nemluví, je o něm jen málo informací, budí strach a obavy.
Právě tak je tomu u stomiků. Noví pacienti mají obrovské obavy ze života s vývodem/stomiií. Přitom při současných pomůckách, které mají stomici k dispozici, život se stomií není problém, při troše sebekázně a dodržování jistých pravidel, se dá opravdu plnohodnotně žít. Důležité je zvládnout onemocnění, které vedlo z založení stomie.
Příčiny proč se člověk stane stomike je mnoho - rakovina (asi 70 % všech pacientů), jiná závažná onemocnění ohrožující život. Mým cílem je zmírnit strach ze života s vývodem, ukázat , že pokud se zvládne onemocnění a pacient se s novou situací vyrovná-přijme ji, může dělat téměř vše jako před nemocí.
2) V současné době se začíná i o tomto problému mluvit, jde to pozvolna, neboť většina stomiků svůj problém tají, a tak nemohou na svém příkladu ukázat novým pacientům, jak lze novou situaci zvládnout. Staří zkušení stomici se bojí reakce veřejnosti, možná mají špatné zkušenosti z dob minulých. Myslím, že věřejnost v současné době lépe přijímá lidi s různým postižením, a tak je na čase, abychom informovali i o našem problému.
Jan Říha
1) Myslím si, že v pohodě a daleko víc, než dřív, je to také i tím, že handicapovaný člověk dnes má jiné možnosti žití, než dřív. A také se o tom hodně mluví.
2) Ano, lepší komunikace s okolím a to díky moderní technice jako počítač a pod. Také lidé o nás víc vědí a je víc mozností, kde může člověk pracovat.
Miroslav Řehoř
Česká asociace pétanque klubů
1) Z několikeré úspěšné praktické realizace víme, že to je zcela ideální zapojení do společensko – sportovních aktivit všech zúčastněných s možností požadovaného vnitřního i sportovně – výsledkového uspokojení s reálnou možností rozšíření zejména osobních kontaktů.
Pokud použijeme výraz nemocné, je třeba si vždy uvědomit, že se nejedná o charakterovou vadu, ale o určitou nepřízeň osudu, které je třeba se postavit a pomoci minimalizovat její nežádoucí účinky. K tomu může, zejména z psychického hlediska, výrazně pozitivně přispět i plánované sportovní odpoledne.
2) Nejsem v současné době schopen fundovaně komentovat nějaké pozitivní změny oproti minulosti, pevně však doufám, že pokud již výrazné pozitivní změny nenastaly, tak k tomu zajisté dojde v dohledné době.
Ivana Staňková
Městská část Praha 4
1) Svět zdravotně postižených lidí je stále ještě často pro zdravé lidi takovou 13. komnatou. Víme, že mezi námi žijí, potkáváme se vzájemně v různém prostředí, ale neustále existují bariéry, které tyto dva světy oddělují. A přitom stačí tak málo, abychom zjistili, že se jedná o lidi, kteří mají podobné problémy jako my, kteří mají i podobné radosti, zkrátka, že jsou stejní jako my zdraví, jen jejich život má určitá specifika, či omezení, která musejí zvládat navíc. A proto akce typu "Ziju stejně jako Ty", je jednou z mála příležitostí, jak se pokusit tyto bariéry bourat, jak pomoci splynout oběma světům v jeden a nakonec i možností "okusit" na vlastní kůži i něco z toho, co zdravotně postižení musejí během dne zvládat. A navíc celou akci připravují lidé, kteří kromě velkého kusu práce do ní vkládají i celé své srdce. A již to je pro mě zárukou, že je co podporovat.
2) Zdravá populace, hlavně ta mladší mi připadá daleko vstřícnější a přístupnější k problémům zdravotně postižených. Na rozdíl od minulosti, kdy pomalu jen mluvit o postižení bylo přinejmenším něco, co je nevhodné, kdy se jedinci, kteří potřebovali zvýšenou péči zásadně odkládali do ústavů, je dnes situce mnohem, mnohem lepší. Není víc zdravotně postižených, jsou jen více vidět. To znamená, že žijí svůj život začleňováni do běžné populace a to je ta jediná správná cesta. Přesto máme stále ještě co dohánět, co napravovat a zlepšovat. Přinejmenším v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených, kde podle mého názoru stále není vytvořen dostatek vhodných pracovních příležitostí. Protože kvalita života postiženého člověka není jen v tom, že bude mít vhodné zázemí, dostatek financí, ale také v jeho vlastním se uplatnění v životě.
Roman Strejček
OSA – ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s.
1) Součástí filozofie naší firemní kultury je vnímání spoluobčanů se zdravotním postižením jako rovnoprávných členů lidské společnosti. Což plně vystihuje právě název akce Žiju stejně jako Ty. U nás bez otazníku na konci věty, neboť víme, že tyto osoby nepotřebují lítost, ale podání pomocné ruky, která jim umožní co nejpřirozenější integraci do běžného života.
2) Registrujete nějaké pozitivní změny oproti minulosti? – Myslím, že ačkoli se navenek tváříme chápavě, vnitřně o potřebě pomoci nemocným stále pochybujeme. Zároveň se ale začíná blýskat na lepší časy, což dokazuje také tento záslužný projekt. Kéž bych jich bylo stále více!
Petr Šindler
Shell Czech Republic a.s.
1) Stejně jako neděláme rozdíly mezi našimi zaměstnanci, chováme se stejně i k našemu okolí. Shell podniká ve více než 140 zemích celého světa a zaměstnává lidi bez rozdílu rasy, víry, vyznání nebo tělesného postižení. Čím více přiblížíme svět "tělesně postižených" světu "zdravých", tím blíže budeme sobě navzájem. "Žiju stejně jako Ty" je přesně aktivitou, která by nám na této cestě mohla pomoci. I proto jsme se ji rozhodli podpořit.
2) I když skepticismus ve schopnosti tělesně postižených a jejich zapojení do běžného života ve společnosti nadále převládá, určitě lze pozorovat posuny v chování a reakci široké veřejnosti. Nejrůznější projekty na zapojení tělesně postižených do běžného života, chráněné dílny a práce nadací pomalu přináší své ovoce.
Lucie Šišková
O. s.Green Doors
1) Možnost účastnit se akce „Žijeme stejně jako vy“ jsme v organizaci uvítali. Rádi bychom na ní představili skupinu lidí, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním – schizofrenií z jiného pohledu, než jaký je veřejnosti často ne příliš správně a šťastně nabízen. Chceme v rámci akce ukázat, že se nejedná o osoby, které patří za zdi léčeben, a že naopak s vhodnou podporou okolí se tito lidé mohou zpět začlenit do společnosti a žít plnohodnotný život.
2) Vnímání osob s postižením se ve společnosti určitě změnilo. Tito lidé běžně objevují na veřejnosti, na úřadech, v sousedství a už neplatí, že by měli pouze svá určená speciální místa, školy, ústavy a podobně. Postupně roste povědomí běžné populace o tom, že ne všem lidem se dostává stejných „výhod“ v životě, o tom, že mezi námi žijí i tací, kteří se bez pomoci slepecké hole, vozíku či asistenta neobejdou. Skupina lidí s duševním onemocněním, řekla bych, však pro mnohé zůstává zbytečně obestřena tajemstvím, nepochopením, obavami.
Kateřina Špidlenová
Bona, o. p. s.
1) Myslím, že podobné akce jsou stále potřeba, lidé mají předsudky vůči handicapovaným lidem, které je zbytečně stigmatitují a vyčleňují ze společnosti. Zejména naši klienti a problematika jejich onemocnění a potřeb jsou velmi opomíjenou skupinou, což je vidět i z nového zákona o sociálních službách. Jinak proč jsme se rozhodli podpořit zrovna tuto
akci byl zejména fakt, že se zdá být dobře zpropagovaná a tak to vypadá, že "nevyjde na prázdno"...
2) Změny oproti minulosti určitě jsou. Nemocní nejsou programově izolovaní, je možné je potkat na ulici, v obchodě...Vzniká plno společností, které jim pomáhají a také se organizuje mnoho akcí, jako ta vaše, které mají ukázat a vyzdvihnout to, že jsme stejní a není se čeho bát. Trochu tím ale horzí takzvaná překompenzace, kdy přemírou péče ty lidi naopak zneschopníme více. To bychom měli mít stále na paměti.
René Štýbr
Obvodní ředitelství Městské policie Praha 4
1) Akci ,,Žiju stejně jako Ty", jsem se rozhodl podpořit, protože si myslím, že takovéto a podobné akce jsou velice přínosné pro integraci osob se zdravotním postižením do společnosti mezi tzv. osoby zdravé.
2) Dle mého názoru, v současné době vnímá tzv. zdravá populace osoby nemocné, nebo s postižením jako naprosto rovnocenné, i když samozřejmě neznám žádné výsledky aktuálních průzkumů. Pozitivní změny určitě jsou, což lze odvodit i od konání takových akcí jakou je akce ,,Žiju stejně jako Ty".
Marie Šůchová
Laura a její tygři
1) Akci Žiju stejně jako ty jsme se rozhodli podpořit proto, že jsme přesvědčeni, že zdravotní postižení není důvodem k tomu, aby byl takto postižený člověk vyloučen ze života společnosti. Všichni dnes žijeme v době, kdy se ve zlomku sekundy můžeme sami stát zdravotně postiženými, jak nás o tom neustále přesvědčují statistiky dopravních nehod a jistě si každý umí představit, že i v případě takového neštěstí by chtěl žít kvalitní život.
2) Myslím, že vnímání zdravotně postižených se razantně změnilo, dnes je běžné vidět skupiny mladých lidí se svými přáteli na vozíčcích, zdravotně postižené děti se běžně zůčastňují výuky ve třídách společně se zdravými dětmi, které se učí jak postiženým kamarádům pomoct tam kde je třeba a jak naopak nepomáhat tam, kde se tyto děti musí naučit samostatnosti.
Osobně velmi ráda vzpomínám na zahradníka na Petříně, který je mentálně postižený (snad Downův syndrom), ale každý den pracuje, sbírá odpadky, ošetřuje stromky, má svou práci rád a všichni si ho váží a mají ho rádi.
Andrea Švarná
ČSAD Praha holding, a. s.
1) Naše společnost má dlouholetou zkušenost se zaměstnáváním spoluobčanů se změněnou pracovní schopností a řadí se tak mezi ty, kteří pomáhají v jejich začlenění do běžného pracovního života. Považujeme za potřebné opakovaně ukazovat našim spoluobčanům na podobných akcích, že zdravotně znevýhodnění lidé nejsou zapšklí, smutní nebo snad dokonce zlí.Domníváme se, že akce, jako je tato, pomohou široké veřejnosti ukázat, že zdravotně znevýhodnění jsou lidé jako všichni ostatní a žádný ostych nebo odtažitost v jednání s nimi rozhodně není na místě.
2) I když se situace postupně lepší, u části našich spoluobčanů stále přetrvává ostych a jistá nedůvěra ve schopnost začlenění lidí se zdravotním postižením do běžného pracovního života. Věříme, že tato akce může účinně napomoci v boji proti podobným předsudkům.
Tomáš Töpfer
Senátor
1) Vždy budu rád podporovat akce , ktré mají za úkol bourat bariéry mezi lidmi.Ať už jsou to bariéry psychické či fyzické. Myslím, že se ještě všichni máme co učit, abychom vnímali své sousedy a spoluobčany bez předsudků. Ty předsudky mohou mít různé kořeny a velice různé projevy. Od nenávisti přes ostych až ke lhostejnosti.
2) Vyspělost civilizace se neměří podle výše hrubého domácího produktu, ale podle míry solidarity. V přírodě přežívají jen nejsilnější. My se , naštěstí, od divokých zákonů džungle lišíme právě schopností integrovat hedikepované do naší společnosti. Je to výsada druhu Homo sapiens a my bychom ji měli velice usilovně pěstovat.
Pozitivní změnou by pro mne bylo paradoxně snížení frekvence podobných akcí. Naučit se vnímat nemocné a hendikepované, naučit se s nimi žít je něco zcela jiného než lítost, kterou opravdu od nás neočekávají.
Stanislav Vidím
JASA ARCHERY DIRECT
Lukostřelecký areál Tyršův vrch
1) Protože se snažíme naučit lukostřelbě co největší části populace. Protože jsme na Praze 4, kde se akce odehraje, protože můj zaměstnanec je šéftrenér Spastiku - lukostřelba, protože k nám jezdí trénovat David Drahonínský - postižený lukostřelec. Několikrát do roka předvádíme pro klienty Paraplete možnost vyžití se v lukostřelbě. Protože máme jedinou veřejnosti přístupnou lukostřelnici v ČR..., včetně odborných trenérů. Ostatní jsou uzavřené - klubové.
2) Myslím si, že většina změn je spíše vybojována nemocnými a jejich blízkými. Někdo je ochoten pomoci, jiný ne, dalšímu jsou na obtíž.
Jana VLÁŠKOVÁ
PEUGEOT ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o.
1) Pro značku PEUGEOT je ctí podílet se na projektech charitativního charakteru a v rámci svých aktivit i možností se o tuto podporu trvale snaží. Akce "Žiju stejně jako Ty" nás zaujala svou nenásilnou a příjemnou formou prezentace možností stírání rozdílu mezi zdravým člověkem a člověkem zdravotně znevýhodněným. Věříme, že díky obrovské snaze organizatorů bude akce uspěšná a poskytne prostor pro navázání nových kontaktů i přátelství.
2) Určitě je vidět pozitivní posun v množství a způsobu prezentace charitativních projektů všeho druhu. Díky tomu je informovanost a následné zapojení veřejnosti rozhodně vyšši, než v minulosti. Nicmeně se stále setkaváme s určitým pocitem LÍTOSTI s handicapovaným člověkem, která je v tomto případě obvykle nejen nepotřebná, ale navíc problematizuje navázání zdravého vztahu. |
